Ticho po pěšině

DEN 7, úterý 10. 7. 2018

Ráno si konečně můžeme trochu přispat. Dorazil tajfun, a tak trávíme dopoledne v hotelu, ale celkem nic se neděje. Venku zuří silný vítr, ale to je všechno. Dokonce skoro ani neprší. Tajfun Okinawu nezasáhl přímo, ale i tak si nemůžu pomoci, abych se necítil trochu ošizený. Dávám tomuto tajfunu tři hvězdičky z pěti.

Odpoledne už to nemůžeme vydržet, a tak vycházíme ven. Stále je silný vítr, což ironicky ruší okinawské vedro do celkem příjemného počasí. Lukáš s Karlem našli kus od hotelu bazar jménem Book Off, kde mají všechno možné; především tedy spoustu mangy, na kterou se lačně dívají. Koupit si ji ale nemohou - máme přísný váhový limit a byl by to problém odvézt. Větší nákupy můžeme dělat až po návratu na sever, kde máme naopak limity velmi štědré. Někteří z nás dokonce plánují nákup dalších kufrů.

Ale nějaké drobnosti se tu koupit dají: já jsem si pořídil pouzdro na dokumenty, aby můj pas v ledvince netrpěl, a taky větší ledvinku, aby se tam to pouzdro vešlo.

Další zastávka je ve stojenovém obchodu, tentokrát jiné společnosti než Daiso, kterou jsme viděli doposud. Mě a Tomáše zaujaly zvláště potřeby pro domácnost, kde je spousta chytrých a podivných vymyšleností. Při ceně asi dvacet korun za kus rádi něco vyzkoušíme.

Po cestě domů jsme se rozdělili. Já s Tomášem jsme zakotvili v podniku jménem Joyfull (sic) a dali jsme si speciální okinawské vepřové. Japonské restaurace jsou poměrně levné, dávají velké porce a mají perfektní prezentaci!

Po návratu domů zaléháme - zítra nás čeká poslední den na Okinawě!