Blízká setkání japonského druhu

DEN 9, čtvrtek 12. 7. 2018

Dnes se ráno vydáváme na fukuocké nádraží Hakata, abychom poprvé využili naše rail passy. Ne na šinkanzen, aspoň zatím, ale na lokální expres do Nagasaki. Tam se dostáváme asi za dvě hodiny. Odpoledne musíme zpátky, a tak nemáme moc času; můžeme jenom zkouknout nějakou místní zajímavost. A tou hlavní je bezpochyby atomová bomba, kterou sem shodili 9. srpna 1945.

Prošli jsme Park míru, navštívili katedrálu a muzeum a nevím - možná jsem po té návštěvě Hirošimy před pěti lety otrnul, ale podruhé už na mě všechny ty hrůzy tolik nezapůsobily. Hirošima byla velká věc - Nagasaki působí trochu jako méně úspěšné filmové pokračování. Zdejší muzeum se také, přijde mi, zaměřuje více na věci - jsou tam vystavené roztavené lahve, spečené mince, ohořelé oblečení atd.

Po návštěvě muzea jsme se rozdělili, někteří se ještě šli podívat na starý a slavný most. Jejich risk vyšel - vrátili se na nádraží včas, a tak jsme všichni odjeli zase zpátky do Fukuoky. Tam jsme se opět setkali s Liborem. Provedl nás několika zajímavými místy včetně obchodu s mangou a přidruženými věcmi Madarake a klasické restaurace s levnými menu.

Ale nakonec se musíme vrátit na pokoj. Náš první týden v Japonsku byl ve znamení Okinawy, ale na ten druhý se stáváme kočovníky. Zítra opouštíme Fukuoku a vydáváme se na jih, do prefekturního města Kagošima.